Úvod / Cestování / Zrzka z Norska | Jak jsem přežila

Zrzka z Norska | Jak jsem přežila

13. 3. 2018 Cestování
zrzka z norska

Všichni známe ta rána, kdy je venku sychravo a chladno, kdy se nám nechce z postele a nakonec z ní vylezeme jen díky tomu, že si musíme ulovit něco k jídlu nebo si jít na to jídlo vydělat. Od té doby, co jsem následovala svoje opilecký rozhodnutí a doopravdy se odstěhovala do Norska, už tahle rána nemám. Teď už znám jen ta, kdy vkleče v koupelně brečím a prosím svoje tělo, aby fungovalo, že těch mínus dvacet zvládne. Lžu, nejde to zvládnout.

Bylo ráno jako každé jiné. Prostě peklo. Zlatý kocoviny a bolavý nohy z nocí protancovaných na jehlách v pražských klubech. Cpala jsem se nějakým organickým hnusem, který stál tolik, že by se i hipsterům z Krymský protočily panenky, ale zase jsem díky tý chuti aspoň necítila, jak moc hnusný kafe piju. Když v tom jsem zaslechla tu děsivou větu.

„Lidi, dneska bude survival day!“

Víte, jak si těsně před smrtí promítnete celej svůj život? Jsem prozíravé, mladé děvče, takže jsem si ho přehrála rovnou. Něco vám řeknu – když budete mít pocit, že vám v životě něco chybí, že potřebujete něco chytit za pačesy, tak jděte do aquaparku v den, kdy je vstupný zadara a chytejte tam, co hrdlo ráčí. Nestěhujte se (v zimě) do Norska, nepřihlašujte se (v zimě!) na projekt v horách, nesnažte se (v zimě!!) stopovat. A nezkoušejte se řídit mými radami (nikdy), mozek mi už dávno zamrzl.

Trvalo dvě hodiny, než nás vyhodili z auta. A dvě hodiny vzadu v autě jsou dost dlouhá doba na zmrznutí prstů a nazvracení do všech sáčků v okolí. Bez peněz, bez mapy a v mým případě bez vůle žít. Jo, teda vlastně nám dali seznam úkolů, co musíme splnit a časovej limit. Jen takovej slabej výčet – vyprosit si kafe zadara (na kafe zdarma jsem zvyklá, ale ne si o něj říct, že jo), sehnat originální norskej sýr, zazpívat někomu hymnu a natočit to (si představte, kdyby někdo uprostřed zapomněl text, debil, haha… jo, to jsem byla já).

Posledním úkolem bylo dostat se zpátky. Stopem. V mínus patnácti. Úplně nevím, jak jsem to udělala, ale ta zima mě docela donutila pohnout zadkem. Byl sice zmrzlej, ale furt na něm byly kraječky.

zrzka z norska
Sdílejte…

Štítky