Úvod / Cestování / Zrzka z Norska | Střízlivost je metla lidstva!

Zrzka z Norska | Střízlivost je metla lidstva!

23. 3. 2018 Cestování
zrzka z norska

Poslední dobou poznávám víc a víc lidí, kteří věří, že na světě může být mír, že všichni budeme žít v lásce a společný konstelaci energií. Jak jen je to slovo, kterým se tihle lidé označují? Už vím, snílci. Já se na to dívám trochu jinak. Myslím si, že některé bitvy drží naopak svět pohromadě.

Odvěký souboj mezi pejskaři a milovníky koček (kočky), ještě starší boj mezi kabelkami a botami (vážně na to mám odpovídat?), zima vs. léto, noc nebo den, sex nebo pizza. Souboje jako tyhle jsou natolik vážný, že bych kvůli nim zmáčkla červený tlačítko. Nevím teda, proč bych to dělala, ale to neví ani ten pán, co ho vlastní. Každopádně existují nikdy nekončící bitvy menší váhy, třeba mezi horňáky a dolňáky, mezi Ovčáčkem a lidmi s mozkem, nebo mezi dcerami a matkami.

U nás doma všichni (rozuměj já) víme, že mám vždycky pravdu. Ovšem občas (vždycky) se objeví i jiný hodnotný (to nikdy) názor do pranice a v těch momentech se snažíme řídit lidovými moudry a vůbec známými, chytrými větami. Teda já se snažím. Jakože třeba „mlčeti zlato, mluviti stříbro a zlato ti lépe ladí k vlasům“, jenže realizace trošku pokulhává, možná protože nenosím šperky. Na moje názory maminka rychle smečuje slavným „Až já tady nebudu, ještě budeš prstíčkem hrabat!“, u čehož jsem moc nepochopila, proč bych si neměla vzít lopatu a raději si zničit manikůru ale dobře, no. Úder vracím v podobě „Jak sis mě vychovala takovou mě máš!”, za což pravidelně dostanu přes držku.

Jednou takhle večer (ve 3 ráno) se maminka jala probírat jedno speciální moudro. „Alkohol je metla lidstva!“ Moc si ten hovor nepamatuju, ještě aby jo, když jsem měla dvojku v krvi, každopádně tak vehementně mluvila o tom, jak to nás mladý zničí, že jsem se nad tím zamyslela. Primárně jsem se zamýšlela nad tím, co to „to“ vlastně je. Pochytila jsem slova nicota, smrt, hlava v záchodě, deprese, peníze, smrad, játra  v háji. Ráno (v poledne) jsem měla hroznou depku, ale o to míň peněz jsem mohla utratit za něco, po čem přestanu zvracet, ale stejně jsem nad tím nočním hovorem nemohla přestat přemýšlet. A pak mi to došlo. Mamka se (zase) spletla! Ona chtěla říct, že „Střízlivost je metla lidstva!“ důkazem budiž, že dokud jsem byla opilá, nic z výše zmíněného mě netrápilo.

Teď, když si tu mlhavou noc vybavuju, konečně chápu, proč se o mě tak bojí. Já jsem totiž do toho slavného Norska přijela střízlivá a tím, jak nezvyklý stav to pro mě byl, jsem podepsala smlouvu, kde byly takový ty malý písmenka. A ty říkaly, že nesmím pít. Nejdřív jsem se smála, říkala jsem si, že to je jen formalitka. Držíc se téhle myšlenky vyrazila jsem do klubu. Měsíc jsem nepila, takže se za mnou slina táhla už z domu, jenže víte, co vám povím? Žádná formalitka. Oni jen chtěli zabránit tomu, abych dostala infarkt.

Srdce mi začalo vynechávat, už když jsem na podpatcích klouzala Oslem. Pokračovalo, když mi v prvním klubu řekli, že v tomhle věku mám jít domu koukat na pohádky a ne někde po nocích balit chlapy (jsou fakt pěkný!) a cigára (jsou dost drahý!). Srdce se mi definitivně zastavilo, když jsem se (v jediném klubu, kam mě pustili) dostala k baru. Naivně jsem při placení chtěla vytáhnout hotovost, ale když mi slečna řekla částku, usmála jsem se a vytáhla kreditku. Z cizího se přeci jen utrácí lépe. A konečně jsem pochopila, jak to máma myslela s těmi játry – budu je muset prodat, abych tu kreditku mohla splatit. A depky, ty už mi dávno přivál sníh společně s máminým šepotem, že alkohol je metla lidstva. Vím, že se vám to čte těžce, ale mě se to ještě hůř píše… Alkohol je velká špatná, tak ho nepijte a pošlete ho mně, já ho tady ekologicky vypij – zlikviduju, jsem chtěla říct!

Sdílejte…

Štítky