Úvod / Ona / Zklidni hormon

Zklidni hormon

5. 10. 2018 Ona
Silena Matka

Měla jsem minulé pondělí spoustu běhání po městě. A byl to zrovna jeden z těch dnů, kdy během dvou hodin osmkrát zmoknete, pětkrát se spálíte a vichr vám z vlasů vytvoří něco, za co by se i neandrtálci styděli.

Tohle počasí je prostě peklo.

Nemůžete se na něj připravit, nevíte, jak reagovat a i kdybyste náhodou nějaký ten nápad měli, za pět minut je všechno jinak. To, co se ještě ráno zdálo jako skvělý nápad, je teď totální katastrofa.

Co mi to jen…

Podle mě jsou zkratky zlo.
Kolikrát stačí i blbá tři písmena…a je průser.

ARO
JIP
.XLS
KSČ
(ANO, mohla bych ještě pokračovat)

…a hlavně PMS.

Když si otevřete např. Twitter, dozvíte se, že PMS je jakýsi zvrácený sranda-trojboj, jehož disciplínami jsou hod čokoládou, smrk do kapesníku a zádumčivost, doprovázená smíchem, pláčem, vztekem, zachraňováním koťátek a podpalováním budov.

Že se prostě jednoho, do té doby krásného dne, vzbudíte a už to lítá. Všechno vás bolí, váha se rozbila, na obličeji máte jeden až pět pupínků, které roznípete do velikosti Grand Canyonu. Pak vylezete ven a je to ještě horší. Všichni kolem chodí, dýchají moc nahlas a tak jako vůbec existují. Partner odepíše o minutu později. Koťátko na obalu granulí se tváří příliš smutně… Atakdále, atakdále…

No, teda…ne že by to nebyla pravda.
Ona to tedy rozhodně pravda je.
Jénže…

Odborná literatura (Wiki atd.) nám říká, že “Premenstruační syndrom (PMS) je kombinací tělesných a psychických (emocionálních) příznaků, které se objevují u žen po ovulaci a trvají až do menstruace. Obvyklé možné symptomy zahrnují pocity deprese, podrážděnost, plačtivost, přecitlivělost, změny a prudké výkyvy nálad (od smutku po hněv). Může se taky přidružovat únava, nadýmání a pocity plynatosti, citlivost prsou, akné, změny chuti k jídlu, poruchy spánku (nadměrná spavost nebo naopak, insomnie), zadržování vody, zácpa, bolesti hlavy, kloubů, břicha apod.”

Takhle napsaný už to taková sranda není. A zažitý už vůbec ne.

Silena Matka

Za sebe můžu říct, že od té doby, co mám Füčko, jsou tyhle stavy vážně na kulku do hlavy. Čímž neříkám, že za to může. Ale jo.

Ženskejm a holkám je v tomhle období zle. Některým míň, některým víc.
Jedny to znají jen z vyprávění.
Druhý si zalezou někam do kouta a počkají, než se to přežene.
A třetí jsou schopný se rozbrečet v metru, sotva dojít domů a v předsíni se totálně sesypat.
Ty úzkosti jsou někdy nesnesitelný.
Na pupínky sere pes. I když…kdo má pak ty krátery kytovat, aby mohl vůbec mezi lidi a nestrašil děti ve školce.

Ale to, že je vám vážně ouvej, leckdy i dobře víte, že jsou to hormony, ale nedokážete s tím nic dělat, to bych fakt nepřála snad ani největší megeře.
Ale jasně, s odstupem času (tak tři čtyři dny) je to k popukání. Ráda střílím do vlastních řad, takže i já si z toho budu ráda utahovat dál.

Pro přečkání PMS je fajn mít někoho, kdo vás na té zemi v předsíni nepřekročí, ale sedne si k vám a bude vás pevně držet.
Někoho, komu když v sedm ráno napíšete, že jste odporné, oteklé, máte o dvě kila víc než včera a přejete si, aby celý svět začal hořet a vcucla ho velká černá díra, ve které hraje dokola Kryštof a Ortel, tak vám odepíše jen “To by bylo skvělý <3”.
Někoho, pro koho nejste v tu chvíli obyčejná hysterka.

A v každém případě je dobré mít po ruce svatou trojici -> víno-sladký-postel.

A rada na závěr: Ať už PMS máte, nebo jste na druhé straně barikády, vůbec nejzákladnější pravidlo přežití zní: PATAMA K VÝBUCHU!

Sdílejte…

Štítky