Úvod / Leccos / Život při zemi

Život při zemi

21. 6. 2018 Leccos
Zivot pri zemi

Stojím v knihovně, a se zakloněnou hlavou bezradně zírám nahoru. Jeden vtip říká, že v horních poličkách se schovávají knihy o trpaslících, podle mé zkušenosti se tam ale schovávají spíše klíčové zdroje k seminárním pracím. Kdyby byl můj život film, už dávno by se odněkud vynořil vysoký, pohledný mladík, který by mi knihu sundal, pozval by mě na kávu a namasíroval by mi bolavý krk. Jenže můj život žádný film není, a když, tak leda katastrofický.

Zatímco se silou myšlenky snažím přivolat zemětřesení, které by knihu shodilo, v mém zorném poli se cosi mihne. O hlavu menší Japonka sleduje směr mého pohledu, obrátí oči v sloup, jednoduše na ty police vyšplhá a knihu mi podá. Bod pro ni. Pochopila, že ve světě s nedostatkem ochotných vysokých mladíků je třeba vyvinout alternativní strategie přežití.

Když totiž měříte méně než Tolkienův trpaslík, svět lidí je plný nástrah. Něco o tom vím. Pamatujete, když jste byli malí a chtěli jste se dostat k sušenkám v babiččině špajzce, ale nemohli jste na ně dosáhnout? Místo babiččiných sušenek si dosaďte třeba majoránku v Albertu a máte docela přesný obrázek toho, jak vypadá každodenní realita nás, malých lidí. A není to jen o šplhání do vysokých polic. Detektory pohybu na nás někdy nereagují a tak když chceme projít skrz automatické dveře, musíme občas trochu povyskočit. V zrcadlech na veřejných toaletách si často vidíme jen vršek hlavy a věřte, že upravovat si řasenku ve výskoku opravdu není žádná legrace.

Jakmile se ale naučíte tyhle drobné těžkosti překonávat, zjistíte, že život při zemi vlastně vůbec není tak špatný. Ba naopak, přináší s sebou spoustu výhod.

Dokážete se například snadno a rychle ztratit v davu. Vlastně se dokážete docela rychle ztratit kdekoli a ve hře na schovávanou jste prakticky nepřekonatelní, protože se dokážete natěsnat do míst, u kterých to běžného smrtelníka ani nenapadne. V autobuse máte vždycky dost místa na nohy a když vidíte ceduli „Pozor, nízký strop“, už dopředu víte, že rozhodně není určena vám. Taky dost ušetříte za nákup oblečení – jednak můžete nakupovat v dětském oddělení, což je levnější, a když je nejhůře, můžete ze skříně vytáhnout mikinu z páté třídy. Pořád vám totiž docela padne.

Jediné, na co je třeba dát si pozor, je fotka na občanku. Tu totiž budete ukazovat docela často, protože i když vám táhne na třicet, pořád vypadáte tak trochu na sedmnáct. Ale co si budeme povídat, ačkoliv je občas trochu otrava dokládat svůj věk i při nákupu rumových pralinek, dojem věčného mládí je vlastně lichotivý.

Každým rokem víc.

Sdílejte…

Štítky