Úvod / Cestování / Cesta do Kolumbie aneb Žít Narcos

Cesta do Kolumbie aneb Žít Narcos

17. 3. 2018 Cestování
Kolumbie

Blíží se to. Letim do Kolumbie. Už za 14 dní. Mám stres, že nestihnu dokoukat Narcos. Mám taky stres, že mě tam hned na letišti zastřelej, protože už sem trochu Narcos viděla. Kluci jako Pablo Escobar sou tak trošku sexy už jenom proto, že maj moc. A jeden chytrej pán jednou řekl „Všechno na světě je o sexu. Až na sex. Sex je o moci.“ Myslim, že se jmenoval Oscar Wilde a že to s cestopisem nemá nic společnýho, ale já ten citát miluju.

Je to tady. Letim do Kolumbie. Letim tam dlouho. Díky obřímu failu jedné nejmenované letecké společnosti, která ještě netuší, že jako bývalý reklamační specialista od ní za tuhle chybu vykompenzuju 7200 €, se nám posunul let. Celkem to trvalo hodně unavenejch 19 hodin čistýho času. Uf. No ale co už, jsme tady! Ty vole Kolumbie! Narcos! Pablo! Drogy! Zbraně! Kartel! Šlapky! Ještě jsem si v průvodci stihla přečíst, že Pablo jednomu svýmu spolupracovníkovi dal sníst k večeři steak z jeho rodičů. To samo o sobě zvyšuje stupeň adrenalinu v krvi. Člověk se prostě bojí o život.

No nic… long story short… v Kolumbii v devadesátkách proběhla revoluce a drogový kartely skoro vymizely nebo se stáhly do hor. 90 % všech drogových šéfů pozavírali nebo povraždili a pokud vás na ulici potká policie, jak si u nosu šustíte pytlíčkem, má právo vás zastřelit. To zní jako země, do který chceš jako drogovej turista.

Kolumbie

Aby to neznělo zas tak nudně, tak si taky představ, že samotná Bogota má 10 milionů obyvatel a ta rozloha je prostě nesmysl. No a je rozdělená na sever a jih. A jih… tam tě nevezme ani taxík. Na jih se nechodí. Na uplnym konci jihu je cca dvoumilionový ghetto lidí, který se tam prostě jen tak nastěhovali, nemaj elektřinu, nemaj vodu… jako oni asi nemaj ani občanky. Bogota samotná leží na placce mezi horama, ale tenhle cíp vede až do hor. Slyšela jsem, že tam maj eskalátor, kterej vede až nahoru. Ale to nedává smysl, protože tam nemaj elektřinu. Takže nevim a jelikož se tam prej ztrácej lidi, tak jsem se ani nijak nejala to zjišťovat.

Sečteno, podtrženo, lidi tam jsou vesměs asi o stupeň milejší než v rodný vlastě. Což je zvláštní, protože člověk většinou bejvá v jiný náladě, když mu vezmeš drogy.

Takže jestli chceš do Kolumbie, protože Narcos, tak zkus spíš třeba jet na Žižkov. Pokud seš na dálky, tak slušná varianta by mohl bejt Sokolov.

Pokud chceš ale prostě jenom zažít Jižní Ameriku, tančit od rána do večera salsu a pít pendrekový panáky, tak si kup letenku a nečekej na nic. Kolumbie je láska.

PS: A počkej, až uvidíš ty palmy! Jurassic park hadr.

Sdílejte…

Štítky