Úvod / Leccos / Ženy a děti první

Ženy a děti první

17. 9. 2018 Leccos
madla

„Women and children first.“ Tahle věta zazněla poprvé roku 1852. Nebo je alespoň od tohoto roku dokumentovaná a stala se všeobecně uznávaným pravidlem. Jmenuje se Birkenhead Drill a odkazuje k události, kdy se více než 400 mužů na lodi HMS Birkenhead raději utopilo nebo nechalo zabít žraloky, než by dopustilo, aby při jejím ztroskotání zemřela jediná žena nebo dítě. 

Z původní posádky čítající 643 osob se jich zachránilo pouze 193. Toto pravidlo se vztahuje nejen na námořní katastrofy, ale na jakoukoli život ohrožující situaci. Funguje a dodržuje se stále i v moderní době, kdy by se dalo definovat asi takhle: Nejprve pomozte nejzranitelnějším – zraněným, starým lidem a dětem.

„Proč bychom přijímali syrské sirotky? Máme sirotky i u nás, které musíme připravit na vstup do života. Něco o tom vím, protože moje nadace na to dávala peníze,“ řekl v rozhovoru pro deník Právo český premiér Andrej Babiš.

Proč bychom měli přijmout syrské sirotky? Protože naše země si to může dovolit. Pan premiér se při každé příležitosti plácá po zádech jak naše země prosperuje. „Máme nejnižší nezaměstnanost, snižujeme státní dluh, dál investujeme, v reálu máme v podstatě vyrovnaný rozpočet, jsme šestá nejbezpečnější a sedmá nejklidnější země na světě, HDP na hlavu roste tak, že jsme předběhli Řecko i Portugalsko, a teď šlapeme na paty Itálii.“ Tohle a ještě víc řekl pan premiér ve stejném rozhovoru pro Právo. Tak jak by naši úžasnou ekonomiku mohlo rozházet padesát osiřelých syrských dětí? Nijak. Jde o princip.

A ten je kamenem úrazu. Zatímco principem Andreje Babiše je „nevezmeme nikoho, i kdyby to byl poslední člověk na světě, protože JÁ jsem to řekl a chci všem ukázat, že MĚ nikdo k ničemu nedonutí,“ principem moderní, humanistické společnosti je pomáhat ostatním. Ženám a dětem jako prvním.

Pevně doufám, že se česká společnost nad sebou zamyslí. Hlásat populistická hesla a budovat si ego je jedna věc. Ale uvědomit si, co ta hesla v reálu vlastně znamenají a co tím o sobě ostatním vzkazujeme, je věc druhá. To, že to nejste vy, kdo to říká a jen mu přikyvujete, na věci nic nemění. Dlouho jsem se tak za naši politickou reprezentaci nestyděla. A to je poslední dobou laťka proklatě nízko…

Sdílejte…

Štítky