Úvod / Leccos / Ze života kytaristy | Bude to hiťák! Zase…

Ze života kytaristy | Bude to hiťák! Zase…

12. 3. 2018 Leccos
ze zivota kytaristy

Tak a je to tady! Euforie, nadšení, očekávání. Po hodinách strávených ve zkušebně, ve studiu, při natáčení, focení a zejména na kapelním fóru vypouštíme novou písničku. Je to hiťák! Jako vždycky je to hiťák! Tentokrát ale ten největší! Alespoň pro nás… Nejsme už žádný mladý ucha, takže si neděláme falešný iluze (rozuměj děláme, ale už to nedáváme tak najevo) o tom, že budeme někdy slavný. Přesto každá kapela vždycky čeká, jak se její písnička bude lidem líbit.

Písnička je takový kapelní dítě. U nás má to dítě 5 otců. Pokud na tom s námi dělá producent, tak 6, pokud i zvukař, tak 7, a manažerka, ta je taky otec. Většinou to dopadá tak, že každý z těch otců chce to dítě mít dost jiné než zbytek kapely, ale o tom zase někdy příště. Naštěstí většina otců je líná a v průběhu odpadne. Vše pak zůstane na tom jediném otci, který se pak o vše ke konci stará. Tuto roli neúnavného (a samozřejmě nedoceněného) dříče zastávám v kapele já.

Obnáší to zejména činnosti, které nikdo jiný dělat nechce. Jako například urgování všech zbylých členů kapely o každý sebemenší úkon a urgování všech médií, rádií a dalších o alespoň nějaký úkon. Oboje bývá podobně úspěšné, tedy vůbec.

Naštěstí člověk může spoléhat na sociální sítě. Volební a povolební horečka už trochu opadla a na olympiádě zatím v hokeji nejde do tuhého, vidím tak krásné mediální okénko přesně pro náš nový singl. Žhavím Facebook, Instagram, Google, e-mail, rozesílám na všechny strany, píšu každému, o kom si myslím, že by ho to mohlo zajímat. Píšu dokonce i těm, u kterých jsem si naprosto jistý, že je to nebude zajímat vůbec.

Pauzy si dávám jen na rychlé cigárko a i tak mám pořád v ruce mobil a kontroluju, jestli už někdo zareagoval. Zhruba v 1:45, když se přistihnu, že e-maily odesílám již pouze mechanicky, aniž bych se v některých případech obtěžoval s pozdravem nebo dokončením věty, usoudím, že je čas skončit. Vítězoslavně jdu zkontrolovat počet lajků a komentářů na kapelní Facebook. Huráááá zatím 41 lajků a 4 komentáře vypadá to dobře, jsme téměř slavný. Natolik slavný, že jen o 25 lajků víc má fotka kamaráda, který vyrazil po 10 letech na běžky, a o pouhých 12 lajků méně než fotka svíčkové, kterou poprvé v životě uvařila má kamarádka.

Naprosto nedostižným králem mé sociální bubliny je ten den paní, která své syny převlékla do kostýmu Pata a Mata. Hysterie a nadšení, které se okolo tohoto příspěvku strhlo, je nepřekonatelné a nedokázala by tomu zřejmě čelit ani nová písnička od Beatles. Dnešní den zkrátka štěstí více přálo příležitostným kuchařkám a běžkařům, ale já to nevzdám! Hlavně když nás zespoda nebezpečně dohání pejsek mého bývalého spolužáka, který na sobě taky maká a dělá čím dál lepší kousky.

Sociální sítě jsou někdy kruté a o tom je i náš nový song.

Sdílejte…

Štítky