Úvod / Leccos / Úča na Vánoce

Úča na Vánoce

28. 12. 2018 Leccos
Anna Freimannova

I když už jsem odrostla, čím jsem se kategoricky zařadila mezi dospěláky, které tahle roční doba zdánlivě stojí jen spoustu peněz a dlouhé hodiny až dny nervování se, aby si pak pod stromkem rozbalili dvoje ponožky a při nejlepším pyžamo, pořád mám moc ráda Vánoce.

Spousta lidí, zejména mé nebo starší věkové kategorie, tvrdí, že Vánoce nesnáší. A není se čemu divit. Krom toho, že je to finančně náročná záležitost, a že je ta náročnost přímo úměrná velikosti rodiny a množství blízkých přátel, je náročná i po jiných stránkách. Člověk stráví hodiny a hodiny přemítáním, co komu dá. Každý z nás má toho jednoho příbuzného, který je natolik blízký, že je vyloženě blbý mu nic nedat, ale na druhou stranu za boha nemůže přijít na to, co by mu udělalo radost, neboť dotyčný zarputile tvrdí, že nic nechce ani nepotřebuje, a zájmy a koníčky buď nemá žádné, nebo jsou natolik nákladné, že byste si na ně museli vzít druhou hypotéku.

Když pak ten hlavolam konečně rozlousknete a v hlavě či na papíře máte sáhodlouhý seznam dárků, nastává fáze nákupní, což taky není žádná hitparáda. Za předpokladu, že jste ze staré školy a dárky chodíte nakupovat osobně do kamenných obchodů, čeká vás spousta hodin běhání z krámu do krámu, stání v kilometrové frontě, ideálně před nervním důchodcem, který má kdoví proč dojem, že když do vás bude zezadu šťouchat nákupním vozíkem, fronta se bude hýbat rychleji, a střety s nebohými zaměstnanci obchodů, kteří si nejspíš prochází nejdelší směnou v životě a mají už všeho plné zuby, protože se s nimi před váma někdo hodiny hádal o neexistující slevu a nakonec se dožadoval storna celého nákupu.

V případě, že jste člověk nakloněný modernějšímu životního stylu a výše popsané procesy si už nedovedete ani představit, nejspíš patříte k těm, co dárky objednávají online. Tento proces úspěšně vytváří jistou iluzi bezstarostnosti, neboť jde vše provést snadno a rychle z tepla a pohodlí domova a nikdo se nebude pohoršovat nad tím, že nakupujete třeba v županu. Pravda je ovšem taková, že čím víc se Vánoce blíží, tím jsou online nákupy zrádnější. Na pobočkách je bordel, takže se může stát, že vám omylem pošlou něco úplně jiného a zkuste si uprostřed prosince vyřešit reklamaci tak, aby to dárek stíhal pod stromeček. Zrovna tak se může přepočítat geniální algoritmus systému a v den, kdy za oknem napjatě vyhlížíte pošťáka, vám najednou přiskočí e-mail, že objednané zboží neměli skladem a že je jim to moc líto, ale nejdřív v lednu, díky za pochopení, nashledanou. Pošťáci a kurýři jsou kapitola sama o sobě – není jich zase tolik, aby na každého připadla jedna domácnost a občas musí jíst a spát, tudíž nestíhají, a tak se vám klidně může přihodit, že se budete s chlapíkem od PPL nahánět ještě třiadvacátého večer a prosit nebo vyhrožovat násilím, aby vánoční dáreček pro manžela nevozil zpět do depa. Vánoční nákupy jsou zkrátka o nervy, pokud je do svého harmonogramu nezařadíte nejpozději na říjen.

Když nakonec máte všechno doma, nastává proces balení. Ten si osobně užívám ze všech těch šíleností kolem Vánoc nejvíc, neboť trpím poruchou, které se odborně říká umělecké cítění a nepřenesla bych přes srdce, kdyby neměly všechny dárečky barevně sladěný, úhledně poskládaný a zalepený barevný papír, a ladící saténovou mašli, protože ty plastové jsou fuj a měli by je zakázat, určitě to navíc zabíjí tučňáky a želvičky. Nicméně takový proces zabere další hodiny, během kterým se vám povede minimálně jednou kompletně omotat sama sebe do lepící pásky, pokud máte doma pejska nebo kočičku, najdete je dřív nebo později v haldě cucků, které byly původně zatraceně stylový (a drahý!) balící papír, a pokud v domě nepřebýváte úplně sami, někdo ze spolubydlících vám do toho zaručeně vtrhne zrovna v momentě, kdy budete mít všechny včetně jeho dárku vytahané po zemi.

V momentě, kdy máte zabaleno, odpočet do dne D, tedy čtyřiadvacátého se rozběhne tryskovým tempem a v domácnosti zavládne každoroční schíza ohledně úklidu, vaření a pečení. Pokud jste v takové domácnosti hospodyňkou, která si všechno tohle bere na povel, nemusím vám o tom zrovna dlouze vykládat, beztak by to ve vás vzbudilo jen chuť přerazit mi smeták o hlavu. Pokud však patříte mezi členy domácnosti, kterým je celý tento proces záhadou, protože jste si zcela jistí, že Ježíškovi je celkem u prdele, zda máte utřený prach na parapetech a vyluxováno za skříní, protože za tu skříň přece nechodíte ani vy, tak co by tam sakra dělal Ježíšek, a zrovna tak jde mimo vaše chápání, proč proboha prát záclony zrovna teď, když jste to s nima takhle všichni vydrželi celý rok, čekají vás neuvěřitelně krušné časy. Krom toho se taky musí nakoupit jídlo na štědrovečerní tabuli, což je jedna z mála věcí, která nejde udělat předběžně v říjnu, a to znamená další mnohahodinovou strkanici v krámě a tahání se o řízky ve slevě.

No a když už máte všechno tohle z krku, na co jsme to jenom… Do prdele, vždyť my nemáme stromeček! A jede se znovu. Pokud teda nemáte ve skříni umělý, který stačí každoročně sestavit, což je návrh, který v naší rodině doposud neprošel ani pod argumentem šetření životního prostředí. Když už stromek máte, užijete si s ním spoustu zábavy. Pokud máte kočky, máte rovněž záruku, že než stromek stihnete ozdobit, většina skleněných ozdob bude odkutálena do všech koutů domova. Při věšení žároviček pak zjistíte, že dvě třetiny nesvítí a jestli jste přes rok zlobili a koupili si žárovičky z dovozu, neschválené Evropskou unií, dost možná nakonec budete svítit namísto stromku. Jednomu nejmenovanému příbuznému se dokonce před lety přihodilo, že mu žena nakázala odříznout vánočnímu stromku špičku, ale jelikož se jí pak výsledek nelíbil, donutila toho nebožáka, aby tam tu špičku přivrtal zpět. Zdobení stromečku je zkrátka zábava pro celou rodinu, vhodná od pěti do sto pěti let. Doporučuje devět z deseti Freimannů.

A takhle nějak to bývá každý rok. A i když už se kategoricky řadím mezi dospěláky, a tudíž mi Vánoce přináší spoustu starostí, co jsem jako malá neměla, mám Vánoce pořád moc ráda. Jsem z těch lidí, co už koncem listopadu prudí celé širé okolí tím, že si brouká Happy Christmas od Johna Lennona. Zbožňuju balení dárečků. Zbožňuju, jak náš dům voní na Štědrý den. Zbožňuju, jak se nám kočky každoročně válí po nachystané štědrovečerní tabuli. Zbožňuju, jak spolu každý rok jedeme pro Betlémské světélko a pak k babičce pro polévku. Zbožňuju, jak si každý rok pečlivě vybírám šaty, ve kterých večer půjdu ke stromečku. A zbožňuju, jak se alespoň na jeden den v roce všichni sejdeme doma, odložíme hory práce, odložíme naše neshody a jsme spolu jako rodina. A o tom to vlastně celé má být.

Sdílejte…

Štítky