Úvod / Lifestyle / Schovej knihu, najdi příběh

Schovej knihu, najdi příběh

18. 9. 2018 Lifestyle
Hidebookday

18. 9. je takzvaný Hideabookday. Den, kdy vezmete pár knížek ze své knihovny, přilepíte na ně vzkaz, že jsou volně k mání a cestou do práce, do školy, nebo z hospody je někam umístíte. Můžete připojit #hideabookday, můžete vyfotit, kam jste knihy dali a sdílet to na sociálních sítích, aby to měli lovci jednodušší. Můžete tam na sebe dát kontakt, můžete jen hledat, nebo na to můžete sbalit holku.

Já se loni zapojila. Připravila jsem asi osm knih, které jsem chtěla schovat na různých místech na Vyšehradě. Některé jsem chtěla dát k „pakulu“, kde jsou pražské stolky a židle. S plánem utřít stoly a nechat tam knihy. Jenže kouzlo tohohle dne je v tom, že sice víte, co a kam jdete schovat, ale nevíte, co najdete.

Když jsem po půl sedmé ráno přišla ke stolkům, byly už utřené. A dokonce tam byla i kniha. Pro mě. Od člověka, kterého jsem v životě neviděla a jen jsem si s ním vyměnila pár zpráv. Bylo takový to mlhaný ráno, který je na Vyšehradě nejkrásnější, protože dole pod vámi leží bílá deka, přes kterou nejde vidět, ale tady nahoře na vás svítí slunce. Vyšehrad v podzimní mlze je podle mě nejbližším místem jak se v Praze dostat do nebe. Tak tu stojím na tom Vyšehradským obláčku a mám v ruce „Stranger in Strange land“ od Heinleina, oblíbenou knihu kluka, kterýho jsem v životě neviděla a vůbec nechápala, co se děje.

Abych to pochopila, šla jsem s ním o týden později na víno a za další týden ho vzala na tři dny do hor. Pak jsem pochopila, že se děje v reálu to, co se stává maximálně v nablblejch romantickejch filmech a knihách, co jsou tak nepravděpodobný, že je ani na Hideabookday nikdo nedává.

Tenhle den mi připadá jako geniální příležitost k tomu, udělat něco pěknýho. Udělat radost někomu, koho neznáte. Poslat dál pár knih a druhý den zjistit, že si je opravdu někdo vzal. Že mu udělaly radost. A klidně se dá ten den využít i nějaký velký gesto, protože když se to přikryje kvalitní knihou, nebude to klišé.

Jen bych ráda případné zájemce o velká, romantická gesta upozornila, že je dost tenká hranice mezi pěkným a úchylným gestem. Nevkládejte do knih fotky svých penisů, nebuďte na daném místě osobně. Zachovejte trochu toho tajemna a loveckýho zážitku. Schovejte knihu a najděte místo ní příběh. A pojďte mi je vyprávět, chci je dneska slyšet!

Sdílejte…

Štítky