Úvod / Leccos / Proč už nejím ananas

Proč už nejím ananas

16. 3. 2018 Leccos
vosolsobe ananas

Pho bo je vynikající vietnamská polévka. A taky je to náš oblíbený Vietnamec z večerky, kterou máme přímo v domě. Tedy on se jmenuje nějak jako Nguyen Binh Quan Ninh, ale kdo by si to pamatoval. Pho Bo je sympaťák.

Pravidelně sleduju jeho zručnost, když sedí v našem smradlavém průjezdu u popelnic, na prázdných paletách, které mu slouží jako ponk, má před sebou vyskládané ananasy, jež už odstartovaly svou kvalitativně sestupnou dráhu, v pravé ruce drží vykošťovací nůž a rychlými profesionálními pohyby z nahnědlých plodů vytváří spirálovitá umělecká dílka. Levačkou pak posílá slupky rovnou do přistavené popelnice a následně svá dílka – taktéž rovnou na paletě, po níž v noci běhají potkani – zabalí do celofánu a poté vystaví s vysokohorskou přirážkou hned vedle pokladny, aby si s nimi mohly holky držící tajli obohatit svůj jídelníček.

Jak říkám, Pho Bo je fakt sympaťák a taky šikula. Pamatuju, že když rozjížděl kšeft, ohromoval zákazníky svou kreativitou při tvorbě cenovek. Třeba jeho banány za 7,90 byly fakt pecka. Tedy jen do okamžiku, než jste došli k pokladně a Pho Bo vyřkl výslednou cenovku: „Šišetši.“

„Cooo? Dva banány za třicet tři? Jooo to je cena za deset deka?!“

Když zákazníci marketing Pho Boa během pár dnů plně prokoukli, nevzdal se a přišel s inovací: cena banánů za kilogram, cena vedle vysypaných kaštanů za půl kila a hned vedle nich pomeranče s cenovkou za kilo, citrony za půl kila atd. Kilo, půl kila, kilo, půl kila, kilo…

vosolsobe ananas

Musím ale s respektem uznat, že mistru Pho Bo vděčím za mnohé. Třeba mě naučil poznat kvalitní zeleninu a ovoce, tak jako mě v devadesátkách na Moravě naučili rozeznávat kvalitní vlašák od Hodonínského slunce. Ten karton ananasů po desetikačce jsem tam fakt nemoh nechat. Jasně, nebyly už úplně zelený, ale celkový dojem by se dal shrnout slovy pozdní sběr. Mistr Pho Bo však evidentně věděl víc než já. Doma po rozkrojení kralovala hnědá barva nejen na povrchu, ale i pod slupkou. Sorry jako, ale tohles přehnal.

Tentokrát konečně vydělám já na tobě, radoval jsem se o pár měsíců později v době jahodové sklizně, když jsem domů odnášel bedýnku luxusních jahod překrytých celofánem v super-hyper-megaakci. Sakra od čeho mám červeně pobryndané kalhoty, říkám si už o pár minut později. Jo aha, pod naaranžovanou vrchní vrstvou jahůdek připomínajících tvarem i tvrdostí mladá dívčí ňadra se ukrývala jejich o několik desítek let starší verze.

Ale jednu položku má Pho Bo opravdu cenově bezkonkurečně nejlevnější. Kafe. Tedy jenom jednu značku. Tu, co se jí kdysi říkalo vašutka (pro mladší ročníky Douwe Egberts, na kterou dělal reklamu Marek Vašut, než se vrhnul na vína z Lidlu, ojetá auta z bazaru Štěpánek Auto a následně ho od častého močení z pití kávy a vína začal chránit Prostenal).

Sáček stojí fakt půlku toho, co v Kauflandu v akci. Jak to Pho Bo dělá je mi fakt záhadou. Prozatím jsem si všiml zajímavého spojení: smažka v průjezdu + prázdné kartony od kávy u popelnic = levná káva v regále. Myslíte, že by to mohlo mít nějakou souvislost?

Sdílejte…

Štítky