Úvod / Lifestyle / Příběh na tři slova

Příběh na tři slova

14. 11. 2018 Lifestyle
Zrzka od vedle

Mám hrozně ráda slovo „přemoudřelý“. Používám ho prakticky pořád; když mi někdo dává radu, kterou nechci, je úplně mimo a nebo jsem jen moc rozcapená na to, abych ji přijala a poděkovala. Celkem chápu, že lidi, který tím slovem častuju, pro něj nesdílejí moje nadšení, a tak se stalo, že jsem ho jednou dostala zpátky. Že prej jsem sama přemoudřelá a že prej vím… ehh… nic o tom, o čem mluvím a mám si jít radši psát moudra do článků. A tak jsem se kousla do zadku, řekla si, že tentokrát moudřit nebudu a napíšu něco jiného. Na Instagramu jsem poprosila o kombinaci tří slov a dostala jich strašně moc. Vyhrálo kombo antikrist – lexaurin – louka. Takže kafe do ruky a nohy na stůl.

„Mám to tady fakt rád. Když jsem byl ještě malej, tak jsem sem chodil s babičkou. Vždycky brzo ráno se šla projít bosa, věřila, že ranní rosa ji ochrání před nemocema. Že to v ní jako udrží mládí nebo co. Babička byla weird. Ale byla super. Nebo jako je super! Ale teď je to takový jiný. Jsem byl malej capart a nesnášel jsem ty nechutný kaše, co mi máma dělala ke snídani, tak babička vždycky přišla, poslala ji pryč a udělala mi míchaný vajíčka. To bylo porno, miláčku. Takový vajíčka nikdo neumí,“ trošku se zamračil tím jeho typickým výrazem, kdy se mu vlastně nepohne žádný sval, jenom tak pomalu rozšíří nosní dírky.

„Tahle louka je opravdu krásná. Chci věřit, že je vážně kouzelná a ochraňuje před nemocemi. Kdo ví… Moje babička byla taky úžasná, ale taková.. Byla neustále smutná. Všichni u nás v rodině takoví jsou. Na pohled silní a vevnitř ubrečená prťata. To ani nevíš, ale právě tak se stalo, že už tady není mamka. Zkrátka byla smutná, smutná, někdy lexaurin a někdy neurol a někdy jako zapíjedlo vodka a pak už nebyla. Myslím, že když to prasklo, tak už to byla poslední rána.“

„Myslíš jako…?“ Už se zas tvářil normálně, trošku nesměle, protože o tomhle spolu nemluví, ale vlastně i zvědavě. Přitom tam byl, jasně, že tam byl, vždyť to byl jejich bod zlomu. Vždyť to všechno se změnilo tím, že se poznali. Pár měsíců si to nechtěli přiznat, chodili na procházky a do kina a dělali, že nic. Jenže pak bylo nic to všechno kolem a oni dva spolu byli všechno. Šel tehdy se svojí holkou do Zary, chtěla nějaký šaty a k smrti ho to nudilo, teda do toho momentu, než uviděl ty oči, co se mu teď vpíjí do duše. Ty oči, co pár měsíců po jejich první procházce přišly o mámu.

„Ano, když jsme se dali dohromady. Proč jsme si nikdy nepovídali o našich rodinách? Budeme se brát a chceme spolu mít rodinu a já přesto vůbec nevím, jak jsi vyrostl. Nevím, jaké jsi měl dětství. Jaká je tvá nejšťastnější vzpomínka a jakou bys naopak nejraději zapomněl. Existuje něco, čemu se chceš u výchovy našich dětí vyvarovat?“

„Lásko, někdy se až stydím za to, že jako snad až jedinej jsem nikdy neměl problémy. Mamka je super. Až na ty nechutný kaše. A taťka je správnej chlap. Jsou spolu celej život a maj se rádi, nepodváděj se, nehádaj. To prostě není běžný, ale oni se maj rádi, vědí, že dobrý věci se vyplatí opravovat a ne vyhodit. Jen prostě pak jsme se poznali my dva a všechno bylo jinak. Myslím, že babičku už nikdy neuvidím. Naposledy, když se mnou mluvila, zrovna mi dělala ty vajíčka, třásly se jí ruce, ale když mě vyhodila ven a plivala na mě slova jako antikrist, tak se jí netřáslo nic a už vůbec ne hlas…“

„A proto o nich nemluvíš? Kvůli tomu, že to prasklo? To u nás to bylo naopak. Nikdy jsme jako rodina nefungovali, ale když tě táta tehdy viděl, nějak roztál. Naše seznámení je vlastně první věc, co nás jako rodinu trošku spojila. Sice na takovou úroveň jakože teď jim budu posílat pohledy, ale to je lepší než nic. Poprvý mě to netrápí. Teď už seš moje rodina ty,“ podíval se mu do očí, pohladil ho po tváři a lehl si do trávy.

 

Už 19 let v Praze probíhá festival Mezipatra, momentálně je v Brně. Každý den se konají filmová promítání, besedy a přednášky. Mezipatra se zabývají pojmem queer a LGBT, dávají prostor lidem, kterým je model klasické rodiny a nastavení slušného Čecha těsný. Queer dává prostor pro sebevyjádření a útěk ze škatulek žena/muž nebo hetero/homo. Queer osvobozuje.

Sdílejte…

Štítky