Úvod / Leccos / Prázdniny

Prázdniny

29. 6. 2018 Leccos
madla

Hurá! Už jsou skoro tady! Prázdniny! Žádný otravný budík, sezení v místnostech plných nudy, vydýchaného vzduchu a nedostatku fantazie, když je venku tak krásně a sluníčko láká ven. Výlety, zmrzlina, koupačky, spánek až do oběda, pivko na zahrádce, všechny knížky, co jsme nestihli přečíst…

Ale moment, my jsme vlastně dospělí. Haranti maj volno a my musíme hákovat v práci. Místo vysvědčení seznam úkolů, plná pracovní e-mailová schránka, meetingy, briefingy, teambuildingy a jiné opruzingy.

Na konci černého tunelu přeci jen vysvitla jiskřička naděje. Děti odjedou na tábory a nebudou zabírat místo na Náplavce, Letné a v Riegráčích. Spousta hudebních festivalů, na které nepojedeme, protože už nemilujeme bahno, hnusné pivo a noční hledání správného stanu v moři jiných. A ToiToie. Hlavně ToiToie.

Žádné dvouměsíční nesmyslné brigády jako ranní roznášení novin (nástup v sedm!), noční směny u pásu ve výrobně margarínu, vyplňování dotazníků se zákazníky blízkého supermarketu nebo pouliční rozdávání letáků v kostýmu párku v rohlíku. Akce „Voda“, na které se pije všechno možné, jen ne ona. Šílené letní lásky, které se zbytek roku snažíme vytěsnit z paměti a bojíme se, že nám z nějakého děsivého místa (Ústí, Most, Ostrava…) přijde pohled s textem: „Nemohu na Tebe zapomenout. Jedu do Prahy. Za Tebou!“

Dřevárny. Vyrazit večer na pivo a probudit se druhý den kolem oběda v Kladně. Hororový letní přeliv, nedejbože tetování henou, které nemizí tak rychle, jak jsme doufali. Letní drinky, čím šílenější a barevnější, tím lepší. A na ně navazující příšerné kocoviny. Párty u někoho na zahradě, kde nakonec nikoho neznáme, pořadatel miluje Michala Davida a akci přijde v jedenáct rozpustit místní policie. Děsivé první září, kdy se po dvou měsících pohody a nicnedělání vracíme ke stolům a tupému zírání před sebe.

Vzato kol a kolem je super, že budou prázdniny. A ještě lepší je, že my už se jich nemusíme účastnit. Ať si je har… děti užijou.

Sdílejte…

Štítky