Úvod / Ona / Jak jsem potřebovala poradit

Jak jsem potřebovala poradit

17. 2. 2018 Ona
Silena matka

Jsou věci, na které si prostě v životě musíte přijít sami. A většinou tak nějak ne úplně příjemnou cestou.
„Nežer žlutej sníh!“ je poměrně rozšířená hláška a hlavně Pražáci znají sníh jen z vyprávění a historických fotografií, takže tady jsem v pohodě. Ale ocenila bych, kdyby mě býval někdo včas upozornil, že: „Ne všechno hnědý, co v domácnosti s jedním dítětem a kocourem leží na zemi, je čokoláda.“

Už v utajeném výcvikovém táboře důstojnic SS, tedy na poporodním oddělení, vám laskavě sdělí, jak dítě umýt, nakrmit a přebalit, aniž byste si ho hned na počátku rozbili. Ale že na stříhání nehtů, oblékání a uspávání bude potřeba kurz sebeobrany, metr gafy a litr ginu, na to se pořád jaksi zapomíná.

Co se týče toho spaní, bývaly doby, kdy bych v noci prospala bombardování, koncert Metallicy a pravděpodobně i bombardování koncertu Metallicy. Co jsem si ale domů přinesla tu malou Žloutenku, stačilo, aby se v postýlce pousmál a už jsem u něj stála v pozoru a s vyhrnutým trikem. Že se mi ale tímhle neustálým tankováním prsa posunou o deset čísel jižněji, před tím mě, prosím, nikdo nevaroval!

(Minimálně ze společenského hlediska je ale fajn, že mi ta asociace „úsměv – vyhrň triko“ nevydržela…)

Na rodičovství je ale vůbec nejlepší to, že všichni v dostřelu naprosto přesně vědí, co děláte špatně. Je to vlastně úplně jednoduché.

Všechno.

A jak to tak v dnešní době bývá, každý, kdo má nějaký názor, neváhá vám ho taky neprodleně sdělit.

Jen těžko ale budete někomu vymlouvat, že váš potomek není totální pako, když si během dvouhodinové návštěvy nadělá třikrát do punčocháčů, lego nabírá chlebem, telefonuje botou a má panický záchvat kdykoliv vidí ručník. Tady je ale potřeba říct, že podstatně lépe to okolí chápe, když jsou dítěti tři, než když třeba zrovna oslavilo patnáctiny.

Silena matka

A abyste neřekli, že jsem mrcha a nepodělím se o nějaké ty zásadní rady, hezky se teď posaďte, vemte si papír a tužku a pište si: 

  • Nenavazuj oční kontakt.
  • Vytěsňuj.
  • Usmívej se a kývej.
  • Nevytírej, stejně to budeš dělat za 5 minut znova.
  • Nalej si.
  • Nalej si víc!
  • Koj s mírou, ať pak není Míra smutnej.
  • Jestli máš od rána pocit, že tu něco smrdí, stoprocentně máš to Něco rozpatlaný na zádech.
  • Pár piškotů ještě nikdy žádný dítě nezabilo, fakt.
  • Nebul, vedeš si dobře. Ale to dítě s hrncem na hlavě zavez raději na pohotovost.
  • To se zahojí.
  • To se nezahojí, kup si stahovací prádlo.
  • Neboj, jednou zmlkne/usne/odstěhuje se.
Sdílejte…

Štítky