Úvod / Lifestyle / Móda, band a second hand

Móda, band a second hand

2. 10. 2018 Lifestyle
Kytarista Kravatak

S nakupováním oblečení je potíž. Obzvlášť pokud máte skoro dva metry, nohu číslo 47, jste chlap po třicítce a k tomu ještě umělec (tím jsem chtěl říct, že mám vkus).

Dosavadní módní období svého života bych rozdělil do čtyř etap.

První etapa trvala od narození až do cca 6. třídy základní školy a vše potřebné v této etapě zajišťuje moje maminka. Vybírání oblečení se mě prakticky vůbec netýká. Prostě každé ráno sáhnu do skříně a je tam nějaké oblečení. Jak a odkud se tam bere? Asi se tam nějak samo šije? To je stejně úplně fuk, oblečení je to poslední, co mě v té době zajímá. Základním předpokladem této etapy je, aby oblečení bylo dostatečně velký. Jednak proto, že jsem celou první etapu neustále rostl, a jednak proto, že jsem celou první etapu neustále tloustl.

První etapa přešla v druhou s příchodem second handů do Čech. I naše rodina měla jeden „sekáč“ a tak nebyla o oblečení nouze. Ba naopak přímo jsme se v oblečení topili. Ze zahraničí přímo k nám na chatu proudilo neuvěřitelné množství Niků, Adidasů, Reeboků, pásků, bot, kožichů a to vše napěchované v obrovských pytlích. Poznávacím znamením této etapy bylo, že oblečení se nekupovalo na kusy nebo snad podle vkusu, ale prostě na kila.  

Třetí etapa se vyznačuje tím, že jsem poprvé vzal otěže módy do svých rukou. Bylo to období, kdy jsem se naplno začal věnovat muzice, alkoholu, cigaretám a všem podobným radovánkám. Svůj módní vkus této etapy bych popsal asi takto: Co je černý, je dobrý, co není černý, to rozhodně nosit nebudu.

Čtvrtá etapa odstartovala ve chvíli, kdy se naší kapele začalo trochu dařit. Účastnili jsme se různých focení, natáčení, a tak si nás vzali do parády lidi, kteří nám pomohli se v „módě“ trochu zorientovat. Poznávacím znamením této etapy je, že všechno oblečení je o dvě čísla menší než to od maminky, a taky, že jeho nakupováním strávíte mnohonásobně více času.

Vy totiž už víte naprosto přesně, co chcete, ale oni to prostě nemaj!!! Případně pokud to mají, tak ne ve vaší velikosti, protože „Pane nad velikost 45 my vůbec nenaskladňujeme“. Nebo to mají, ale jen ve velikosti pro zrůdy „Pane tohle máme jen ve velikosti 48 a ¾“ (má vůbec v ČR někdo nohu 48 a ¾?).

Už jsem si zvykl na to, že drtivá většina triček velikosti XL je krátká, a tak mi končí někde kolem pupíku, že džíny sice zapnu v pase, ale stehna a lejtka mám jak v legínách, že košile, která mi sedí přes břicho i hrudník, má rukávy, které končí někde v půli cesty od loktů k zápěstí. I přes všechny útrapy se mi občas podaří najít něco, co vypadá zajímavě. Většinou v tom krámě ale hrajou nějakou naprosto neposlouchatelnou sračku, takže si to ani nezkouším a snažím se co nejrychleji vypadnout.

Abych nebyl jen pesimista, občas narazím na obchod, kde mají kvalitní zboží pro pravé muže se vkusem (a dokonce i playlist s našima songama), a tak si přejme jen víc takových obchodů i do dalších módních etap našich životů.

Sdílejte…

Štítky