Úvod / Leccos / Korektor do každé rodiny

Korektor do každé rodiny

14. 3. 2018 Leccos
korektor

V poslední době si často všímám toho, že jsou lidi a hlavně ti (my) mladí hrozně nespokojení a uražení, když někdo diskutuje o jejich práci. Něco jim vytýká, poukazuje na chyby, ať už z pozice nadřízeného či jen zkušenějšího. Nevím, kde se to sebevědomí a přesvědčení o tom, že já to dělám nejlíp, tak mi do toho nemluvte, bere.

Říkám to jako někdo, kdo kritiku nesnáší moc dobře, ale představa, že mi někdo zadá film k přeložení a já mu řeknu, že to teda udělám, ale odmítám mít za sebou korektora, protože já se nikdy neuklepnu při časování a píšu zásadně bez chyb a překlepů, mě vyloženě děsí. Každý za sebou potřebujeme svoje korektory, protože se někdy můžeme mýlit, nebo třeba nevíme, že svou práci můžeme udělat i jinak. Samozřejmě se může plést i korektor, ale v takovém případě si pravdu uhájíte a svět se točí dál.

Já svoje korektory miluju! Teda… nesnáším je, když mi posílají opravenou práci, nebo zruší nějaký můj naprosto geniální a vybroušený vtip, protože prostě nesedí na čtecí rychlost. A ne, herci prý nemůžou dabovat rychleji, aby řekli všechny moje vtípky. Ptala jsem se. Další kapitolou jsou kreativní překlady sprostých slov, ale o tom třeba příště. Ale jinak korektory miluju natolik, že bych si jich pár pořídila i do běžnýho života.

korektor

Aby mi třeba v roce 2006 řekli, že nízký bokovky a krátký tílko jsou špatnej nápad, v roce 2014, že se nemám barvit na černo… znovu! A že nemám věřit každýmu hlubokýmu oku, co se do mě zamiluje – znovu, znovu a… znovu! Vhodný by taky bylo, kdyby mi před odchodem z bytu řekli, že jsem si zapomněla namalovat levý oko, mám doma dlouho nevynesený tříděný odpad a nikdo jinej ho za mě rozhodně vynášet nebude. A klíče si mám z toho zámku vyndat, jinak si opět zabouchnu. A korektory – našeptávače při každém telefonátu, schůzce a randíčku, kde se předpokládá konverzace s živým člověkem. Taky bych dost ocenila korektory, kteří mi budou opravovat cestu, když se ve tři v noci vracím domů s lahví čistýho šarmu v krvi.

Korektoři, nadřízení, zkušenější… ti všichni jsou tu od toho, aby nám pomohli dostat se dál, abychom se něco naučili a taky uměli hájit sami sebe, pokud nás opravují neprávem. Chtěla bych fakt poděkovat všem svým korektorkám, protože věřím, že už párkrát zabránily tomu, abych byla v před celým (českým) světem za idiota, co vymyslel nějakou příliš kreativní blbost. Sláva korektorům, těm filtrům vlastní debility!

Sdílejte…

Štítky