Úvod / Leccos / Klid a žvejka v ráně

Klid a žvejka v ráně

13. 4. 2018 Leccos
Zuzka Klid a Zvejka

Jsem nervák. Šílenej. Stresuju se ze spousty věcí. A paradoxně nejvíc klidná jsem v silně adrenalinové situaci. Když je potřeba někomu pomoct. Někomu na ulici, kdo zkolaboval, nebo měl nehodu. Teď si trošku přičechrám křidýlka, protože ano, jsem kapitánka týmu mladých záchranářů, který kdysi vyhrál všechny soutěže u nás. A jako kapitánka jsem vlastně nikdy moc neošetřovala, spíš jsem koordinovala průběh, říkala, co má kdo dělat, udržovala v krizové oblasti klid, a co nejrychleji vyhodnocovala situaci, abych mohla předat informace profesionálním záchranným složkám.

Tohle dělám dost často i dnes. Tedy… zrovna před týdnem. Je pravda, že se s krizí na ulici potkávám podezřele často, několikrát do roka volám záchranku. Myslím, že na mě má už tajná policie někde složku.

Zjišťuju, že právě role kapitána je v krizové situaci možná nejdůležitější, protože dokud nikdo nezavelí, většina lidí jen bezradně postává.  Vím, že pro spoustu lidí je to situace, kdy zcepení a neví, co mají dělat. Vy možná taky, tak vám s tím zkusím pomoct, protože to není tak těžké. Z vlastní zkušenosti vím, že lidi u nás nejsou nevšímaví, jen mají strach, že víc ublíží, protože neví, jak mají správně pomoct. Ideální tedy je, pokud se na místě objeví nějaký „kapitán týmu,“ který ostatní zaúkoluje.

Kdo má kapesník, nebo dokonce obvaz po kapsách, ať ho vyndá! Prosím, podívejte se paní do peněženky, zda tam nemá průkaz diabetika a pak jí to dejte zpět do kabelky. Pane, vy máte sílu, podržte paní nohy nahoře, ať se jí dokrví mozek. Můžete někdo půjčit bundu na přikrytí? Slečno, můžu vás poprosit? Zavolejte na 155 a povězte jim, že jsme na Karlově náměstí u zastávky v Ječné ulici s 60 letou paní, co má nejspíš diabetický záchvat.

Zuzka Klid a Zvejka

Pokud kolem není nikdo jiný, nebojte se převzít roli kapitána, obracejte se na konkrétní lidi a dávejte jim konkrétní úkoly. Nebojte se, ve většině případů půjde hlavně o to, abyste zachovali klid, zjistili, co se děje a co nejrychleji zavolali záchranku. Krvácející končetiny zvednout nad srdce, pokusit se krvácení zastavit. Člověka v bezvědomí hlídat, zda dýchá a bije mu srdce. Lidem kolabujícím ve vedru dát nohy nahoru a napít. Při nižších teplotách zjistit alespoň trochu tepelného komfortu. Nehrajte si na McGyvery, za žvýkačkou utěsněné tepenné krvácení převázané izolepou vám asi žádný záchranář nepoděkuje. Vteřinové lepidlo taky není nejlepší nápad. Ani není potřeba vytrhávat dráty od tramvaje, abyste člověku v bezvědomí dali elektrické šoky, nebo kácet stromy, abyste vyrobili provizorní dlahy.

Pokud máte největší strach z toho, že nevíte, co byste měli správně dělat, zajděte si na kurz první pomoci. Když se vám stane, že bude potřeba někomu pomoct, nadechněte se a nespěchejte. Dejte si pár vteřin na vyhodnocení situace. Dojděte k danému člověku, a pokud může mluvit, zeptejte se. Uvědomte si přesně, na jakém místě se nacházíte. Začněte instruovat kolemstojící. Klidně, nezvyšujte hlas. I kdyby byla situace vážná, hysterií se nezlepší, ba naopak. Vyčkejte příjezdu záchranky, předejte jim pacienta a lidem, co půjčili bundy, je vraťte. S naprostý klidem odejděte.

Za rohem zjistěte, že se celí klepete, tak si dejte někde v baru panáka. Zasloužíte si to. Gratuluju, právě jste vystoupili z davu a stal se z vás kapitán týmu. Právě jste někomu zachránili život.

Sdílejte…

Štítky