Úvod / Ona / Kecy mojí matky | Tak padej a hlavně už nepadej

Kecy mojí matky | Tak padej a hlavně už nepadej

5. 4. 2018 Ona
kecy mojí matky

Všechny děti padají. Praštit se do čela, odřít si kolena, lokty… Naprosto normální věc! Spousta lidí má své jizvy z dětství a váže se k nim třeba i vtipná historka. Moje máma miluje historky. Ale z nějakého důvodu v mém případě má raději ty poměrně aktuální…

„Hezký šaty. Takový krátký, výrazný…“
„Líbí se ti? Děkuju! Mám z nich radost.“
„Šaty hezký, ale je v nich celkem znát, že ty nohy, co z nich koukaj, neumí pořádně chodit!“

Dobrá… Mám pár jizev. Mám i na obličeji, na kolenou, na rameni. Ale říká se přece, že jizvy jsou takové malé příběhy na lidské kůži. Uznávám, že by bylo zajímavější, kdybych mohla vyprávět, jak jsem spadla při záchranné akci ze skály nebo že jsem v cílové rovince tak zamakala, až jsem vysílením padla a proto ta jizva na tváři. Ale v pohodě, máma si to umí vyprávět po svém…

„Já tě neznat, tak podle kolen odhaduju, že máš skutečně vášnivý vztah a kvalitní koberec.“
„No tak mami. To jsou blbý připomínky.“
„Blbej je spíš fakt, že to máš z dobíhání autobusu a stěhování sedačky.“

Největší poplach ovšem nastal, když jsem měla ránu na obličeji. Byla celkem velká a opravdu to nevypadalo moc hezky. Naštěstí to doprovázel jen slabý otřes mozku a žádné vážné trvalé následky.

„No fuj!“
„Vždyť jsem vám psala, že mám rozbitý obličej. To bylo přece jasné, že to nebude vypadat moc hezky.“
„Moc hezky prej… Moc hezky nevypadá tvůj obličej v sobotu ráno. Tohle je teda pěkně ošklivý. Zahojí se to?“
„Zahojí. Zůstane možná malá jizva. Nic hrozného.“
„Tak pořád se můžeš vdát za nějakýho turbana nebo mít vztah na dálku a skajpovat jen za tmy.“

Očekávat velkou podporu v tomto směru od mé maminky, která je rozený estét, je opravdu zbytečně bláhové. A navíc přísahám, že u každé nové rány a jizvy vidím na pár vteřin v jejích očích strach a obavy a až po chvíli se to změní ve strach a obavy, že mě při odchodu sousedi uvidí vycházet právě z jejich dveří…

Sdílejte…

Štítky