Úvod / Ona / Jak jsem jela do Asie

Jak jsem jela do Asie

10. 9. 2018 Ona
Zrzka od vedle

Nedávno jsem se ocitla v jednom klubu, v takovým tom, kam nechcete, aby vaše dcera někdy šla. Jo, přesně v tom, kde jsou nahatý lidi a tak obecně je tam pátý přes devátý. Doslova. A protože ten klub je v Praze, začali jsme řešit místní konkurenci. Každej si přihodil svoje zkušenosti (a ručník) do placu a já jsem díky tomu zjistila, že jeden takovej klub je i v Letňanech.

Jak je možný, že jsem to nevěděla, ptáte se? Jednoduše, proč by proboha někdo jel do Letňan? Vždyť je to mimo civilizaci, zrovna tak jako Brno. Jenže Brno má aspoň super jídlo, jak jsem brzy měla zjistit. Díky tomu, že jsem se z cest po Evropě vrátila dřív, mi ještě platilo pojištění a taky mi zbyly nějaký východoevropský peníze, a tak jsem jela do Asi.. eh.. do Brna jsem jela.

Všichni známe Český dráhy, nebo teda neznáme, protože nikdy nepřijely, takže jsem se pro jistotu rozhodla jet autem. To jsem ještě nevěděla, že se z tý díry pokusili udělat díru doopravdy a celý Brno rozkopali. Prozíravě jsem usoudila, že mi bude horko jako kráva a budu zpocená nejen na prdeli, takže jsem jela v pyžamu. Proč to hrotit, že jo. Já vám řeknu proč, protože se může stát, že zabloudíte, budete muset několikrát vystoupit a prosit o pomoc. Což o to, pomohl mi každý a mnohem víc, než jsem chtěla, ale já měla to propocený pyžamo a neměla jsem boty a když to vezmu kolem a kolem… Myslím, že jsem do Brna zapadla. Naštěstí ne doslova a ne s autem.

A vůbec! Já prostě nechápu všechny ty vtipy. Vždyť je to tam fajn. Nebo snad znáte jinou vesnici s tramvajema? Ne, že bych jimi jela, protože jich stejně půlka nejezdila, ale kdyby bylo náhodou něco dál než kilák, určitě bych to prubla. Ale ono to není potřeba! Všechno, co jsem chtěla (rozuměj bary) jsem měla u nosu. Taky to černý péro bylo blízko, jenom teda nesouhlasím s tím, že je velký – mělo bejt spíš žlutý, koneckonců jsme už na hranicích s tou Asií. Zpátky k barům. U nosu jsem je neměla proto, že chlast vyčmuchám na dálku, ale díky tomu, že tady člověk nemusí jak kretén jezdit uberem i k zadnímu vchodu, Brno má prostě velikost pro život. BTW ty bary jsou skvělý, o tom se klidně budu hádat!

Ono totiž nestačí udělat drink z dobrýho alkoholu, ono je fajn ho prodat, předat a dát mu duši, vtip a příběh. Navíc když vám drink připravujou sladký dvacetiletý kočičky, co hážou úsměvy na všechny strany… A to je přesně to, co Brno umí. Umí se zastavit (možná to bude tím, že se ještě nerozběhlo) a jen tak být, pobavit se s lidmi okolo, usmát se. Každopádně tohle mi chybí na Praze, tam se na vás neusměje ani kurva na Perlovce. Asi jsem ze sebe tu vesnici, kde jsem vyrostla, ještě nedostala a chybí mi, že si jen tak pokecáte s prodavačkou, nebo jenom ráda dělám rychlý závěry a pomalu tý Stověžatý namyšlený čůzy začínám mít plný zuby, ať tak nebo tak… Potřebuju nějaký povolení k pobytu, kdybych se v Brně chtěla upíchnout?

Sdílejte…

Štítky