Úvod / On / Buzi svatba

Buzi svatba

23. 8. 2018 On
Buzi svatba

Je to vlastně skoro na den přesně 7 let, co jsem napsala na twitter, že bych šla na víno. (V tomhle ohledu se se mnou nic nezměnilo a furt to tam píšu. Ale jako úspěšný akce se maj opakovat, ne?) A ozval se mi jeden kluk. Byl to kluk s tim nejhezčím úsměvem široko daleko. Tak jsem se rozhodla si ho nechat, protože to taky byl kluk, se kterym můžu bejt to malý patetický dítě, smát se trapnejm věcem a bejt svoje. Byl to totiž buzík.

Jo a von to furt teda buzík je. A zejtra se žení. A já mu du za svědka. Tohle umí twitter. Rodinu si nevybereš, ale když prohledáš twitter, najdeš zlato. Hovno zlato… najdeš blýštivý diamanty. A můžeš si je nechat. Třeba napořád. Jako já si nechala jeho a on mě.

———

UPDATE: Jsou 4 ráno v den svatby, vstávat mám v 8, a jsem opilá jako doga. Ale to zvládnu. Úplně na pohodu…

———

No a teď je o dva dny později… A jaký to celý bylo?

Svatby nikdy nejsou špatný. Svatby jsou boží nebo jsou minimálně hodně dobrý. Nic míň neni. Já nedokážu říct, která byla tahle, protože když si režisér, máš to okoukaný.
A když si režisér buzi svatby a ta svatba je ve dvě, tak to vypadá asi takhle:

13:00
Režisér: Hele není tu druhej svědek, který ty šaty si teda mám vzít? Co bude mít na sobě? Ať nejsme jak klauni.
Buzi #1: Nevim.

Nějaká účastnice mi píše na FB: Hele víte, že adresa události ukazuje nějakou Moravu asi 4,5 hodiny od Prahy – tam to snad není ne?
Režisér: Já chci umřít.

13:25
Oddávající: Prosimtě kde jsou kluci? Potřebuju desky, kde je napsaná řeč a jejich sliby.
Buzi #1: Nevim, o to se stará Buzi #2.
Režisér: Ok a kde je?
Buzi #1: Nevim.

Už správně tušíte, že Buzi #1 je ten diamant, o kterym nahoře mluvim… má štěstí, že jsem ty první dva odstavce napsala ještě před svatbou…

Buzi svatba

13:30
Režisér: Jéééé, tebe hledám Buzi #2. Prosimtě, kdo povede psa? Už je tu druhej svědek? Jaký si mám vzít šaty? Máš ty desky? Kdo tě povede?

Buzi #2 odpovídá na všechny otázky a já si začínám říkat, že Buzi #1 si Buzi #2 nezaslouží.

13:53
Oddávající: Deniso, prosimtě, kde jsou kluci?? Furt od nich nemám ty desky! A sliby! A jak to bude s hudbou??
Režisér: OMG chci umřít.

Pak se 7 minut něco dělo. Jediný, co si pamatuju je to, jak poměrně rychle vedu postarší maminku Buzi #1 a ta se mi snaží vyprávět něco o hovně. Jakože fakt o výkalech. Tak jsem ji tam postavila a doufala, že tam bude stát, dokud se nevrátim. A mlčet. Už jsem si jenom přála, aby mlčeli všichni. Aby se mě nikdo na nic neptal a prostě se ty dva vzali.

14:00
VZALI SE! Nevim, jak se nám to povedlo, ale najednou se to celý nějak seběhlo a bylo to. Prostě jen tak… a bylo to krásný. A já brečela. Štěstím. Ale možná z větší části i úlevou.

No a ta svatba z pohledu někoho, kdo prostě jen přijel a viděl? Nevim, neptala jsem se. Protože od tý doby spim. Spim nebo píšu.

A teď trošku doufám, že jim to vydrží. Musí. Protože neznám nikoho, jako je Buzi #2, kdo by tak trpělivě pečoval o to mý nablýštěný Buzi #1. Jednorožci all over. <3  

Sdílejte…

Štítky