Úvod / Ona / Bez práce ani láska není

Bez práce ani láska není

1. 5. 2018 Ona
Bez prace ani laska neni

Venku bývá už tak akorát teplo, abychom si užívali toulání městem i přírodou. Nemrznou nám ruce a ani se nepotí. Když se řekne 1. máj, tak si spousta z nás představí hlavně rozkvetlé stromy, polibky a páry líbající se pod těmi rozkvetlými stromy, Máchu, Jarmilu a lásku obecně. Ale co je na tom opravdu kouzelné? Že nás nikdo nenutí, abychom šli ven, abychom se (ne)líbali a nikdo nás nekontroluje, jestli jsme náhodou nezůstali doma… Sami a bez polibku.

První máj mám ráda. Mám ráda květen obecně. Stejně jako březen (ač letos trochu méně, protože se mi na mladý kolena rozjela alergie). Jsou to měsíce, kdy se v přírodě probouzí barvy, v nás city a pocity a když si zvykneme na to, že máme zapálená lýtka, přijde spálený nos. Líbí se mi i ta tradice líbání pod rozkvetlým stromem. Ano, opravdu i takový cynik a člověk, co nerad davy lidí, vidí kapku romantiky na frontách na Petříně. Je to divný, ale svádím to na to teplo, co toho času bývá. A samozřejmě zastávám názor, že lásky čas by měl být 365 dní v roce a líbat se je hezké i jen tak. Ale tenhle svátek zamilovaných mi nevadí. Nejde o velká gesta, čokolády ve tvaru srdce, kýčovité plyšové medvědy… Jde o polibek. A ten podle mě řekne mnohem víc, než něco, co uschne nebo pohne s ručičkou na váze směrem nahoru. Často i víc, než slova.

 

Není to ale až tak dávno, kdy v lidech datum 1. 5. nevyvolávalo zdaleka tak hřejivé a pozitivní pocity jako dnes. Ne že by se snad nikdo nesměl políbit pod stromem a vyznat si lásku. To klidně mohl. Ale nejdřív musel jít zamávat do ulic. Nebo taky „nemusel”, ale toho si zase mohl někdo všimnout a ne každá absence se dá omluvit. Místo polibků mávátka a místo stromů alegorické vozy. Neslavila se láska, slavila se práce…

Vlastně ještě víc než to, že je 1. května všude spousta lásky, mám na tom dni ráda fakt, že můžu, co chci a nemusim nic. Občas zapomínáme na to, co bylo a to i ve chvíli, kdy nejde o tak dalekou historii. Můžu jít na Petřín a políbit pod stromem někoho, na kom mi záleží. Můžu si jít na Petřín zaběhat. Můžu zůstat doma – s někým, na kom mi záleží a nebo klidně sama. Můžu pracovat, spát, tančit nebo úplně zapomenout, co je vlastně za den. Práce je důležitá. Baze práce ani ta láska není. Ale nemusim nejdřív oslavovat práci, abych mohla zapracovat na lásce. Mám ráda první máj, mám ráda květen a mám ráda svobodu, která není vždy a všude samozřejmostí. Tak se líbejte, spěte, pracujte, ale hlavně si nenechte vzít možnost rozhodnout o tom, co (nejen) dnes chcete dělat.

Sdílejte…

Štítky